Zásady řešení a přežití krizových situací

1. Bezpečnostní incidenty

Mimořádná událost či bezpečnostní incident je událost, která narušuje normální provoz nebo bezpečnostní politiky organizace. Tyto incidenty mohou mít různé formy a různým způsobem mohou dopadat na zaměstnance či jiné osoby v prostředí organizace (v případě vysoké školy specificky studenty). 

Mezi bezpečnostní mimořádné události se řadí:

• požár uvnitř objektu či areálu,
  
• rozsáhlý požár v blízkosti objektu,
• únik plynu,
• únik jedovatých látek, kontaminace ovzduší,
• havárie vody,
• masivní výpadek elektrické energie,
• selhání tehcnického zařízení či výtahu,
• úraz či zdravotní kolaps osoby s nutností okamžitého zásahu,
• požadavek na ukrytí obyvatelstva, pohotovst úkrytu CO.

Separátní kategorií bezpečnostních hrozeb jsou útoky na kybernetickou infrastrukturu, jako je např. ransomware (virová nákaza). Případná nákaza představuje riziko významných finančních a majetkových škod. Rozhodující je co nejrychlejší, bezodkladné jednání, nahlášení na HelpDesk VŠE. Základní principy detekce a bezpečného zvládnutí tohoto druhu hrozeb shrnuje Centrum informatiky. Připravováno je za tímto účelem rovněž zvláštní školení. 

Největší pozornost a připravenost zasluhují ty bezpečnostní incidenty, které jsou spojeny s útokem představujím bezprostřední ohrožení života. 

Jedná se mj. o:

• příjem nebezpečné/podezřelé zásilky,
• (výhružka) uložení výbušného systému,
• násilné vniknutí neoprávněné osoby do budovy, 
• násilné chování či agrese vlastního zaměstnance, dodavatele či studenta,
• útok ozbrojeného útočníka. 

Zásady řešení a chování při takovém útoku jsou předmětem následujících kapitol.

2. Řešení a oznamování bezpečnostních incidentů na VŠE

Na VŠE je zřízena nonstop krizová bezpečnostní linka pro zaměstnance a studenty:

224 09 5555

Na tuto linku neprodleně hlaste pozorované mimořádnosti, kterými mohou být:

• podezřelé a nebezpečné osoby pohybující se v budovách VŠE,
  
• podezřelé (potenciálně nebezpečné) opuštěné předměty v prostorách VŠE,
• požár v prostorách VŠE,
  
• jakákoliv další situaci, kterou vyhodnotíte jako bezpečnostní hrozbu.

Tato linka primárně neslouží k ohlašování technických problémů na učebnách či v kancelářích. Pro tyto účely volte linku urgentní technické podpory 224 09 8999. 

Důležité kontakty obsahuje rovněž centrální webová stránka sos.vse.cz, jejímž účelem bude právě výstraha před jakoukoliv aktuální hrozbou a poskytnutí instrukcí k dalšímu postupu.

Areály Jižní Město a Jindřichův Hradec mají své krizové bezpečnostní linky, které ovšem nejsou v režimu nonstop (jejich provozní doba je dána provozem vrátnic):

Jižní Město: 224 09 4222

Jindřichův Hradec: 384 41 7200

V podobném režimu fungují ohlašovny mimořádných situací na kolejích. V případě, že linka není dostupná, volejte přímo linku 158.

• recepce Blanice: 22409 2515;
• recepce Vltava: 22409 8697;
• recepce Eislerova kolej: 22409 2213;
• recepce University hotel: 22409 2107;
• ostatní koleje: volejte přímo čísla tísňového volání (158, 150, 155, 112).

V neposlední řadě bude na VŠE zprovozněn systém automatického rozesílání notifikačních SMS zpráv v případě vzniku bezpečnostního incidentu tak, aby zaměstnanci i studenti byli bezprostředně o výskytu hrozby informováni. Systém automatických SMS notifikací bude funkční v českém i anglickém jazyce a po předchozím upozornění bude opakovaně během roku testován.

V návaznosti na mimořádná jednání vedení VŠE a kolegia rektora z počátku ledna 2024 byla dále přijata následující opatření:

• Dle SR 2/2021 (čl. 3, b. 2) upravil kvestor režim vstupu do budov VŠE následovně (platí do odvolání):
  
  • Vstupy do areálů VŠE v pracovní dny od 18:00 hod. mimo období výuky (mj. zkouškové období) jsou možné pouze po předložení identifikační karty VŠE (externí návštěvy po prokázání totožnosti na vrátnici SB nebo IB).
  • Vstupy do areálů VŠE v den pracovního volna (svátky a víkendy) od 13:00 hod. jsou možné pouze po předložení identifikační karty VŠE (externí návštěvy po prokázání totožnosti na vrátnici SB nebo IB).
  • Velká zavazadla jsou povinně ukládána v uzamykatelných skřínkách u vstupů, při nedostatečné kapacitě pak v šatnách s obsluhou v NB a IB.
  • Vedení VŠE současně žádá o součinnost při kontrole velkých zavazadel (dle čl. 2, b. 2), které provádí strážní při vstupu do areálů plošně.  U menších zavazadel a vnášených předmětů nadále platí kontrola namátková.
• Zavedení organizace prezenčních akcí zaměřených na osvětu v oblasti krizových situací a první pomoci.
  
• V souvislosti s notifikačním systémem jsou pravidelně kontrolovány a doplňovány kontakty na zaměstnance i studenty pro komunikaci v případě krizové situace.
  
• Pravidelně je prověřována dostatečnost a funkčnost infrastruktury kamerového systému VŠE.
• Analyzována je proveditelnost zavedení turniketů u vstupů do areálů VŠE.
  

2.1. Kontrola a doplnění telefonního čísla pro krizovou komunikaci v InSIS

Součástí bezpečnostních opatření na VŠE je zprovoznění systému pro rozesílání SMS zpráv o vzniklé události studentům a zaměstnancům. 

V této souvislosti jsou všichni zaměstnanci žádáni o ověření a průběžné aktualizace mobilního telefonního čísla v InSIS. Vložené kontaktní telefonní číslo bude využíváno pouze v případě krizové komunikace či při ověřování funkčnosti. 

Rozesílání SMS notifikací se bude opakovaně během roku testovat.

Jak zkontrolovat telefonní číslo v InSISu?

1. Po přihlášení do InSISu ve skupině aplikací Ochrana osobních údajů vyberte aplikaci Kontrola osobních údajů.
   
   
2. Na stránce Kontrola osobních údajů se vám zobrazí vaše osobní údaje, v položce Kontaktní telefon či Mobilní telefon byste měli najít své telefonní číslo.
   
   
3. V případě, že je telefonní číslo správně, potvrďte na konci stránky správnost výše uvedených údajů. Zkontrolujte i ostatní zobrazené údaje.
   
   

Jak změnit mobilní telefonní číslo v InSIS?

Kontaktujte svého fakultního systémového integrátora a sdělte správné mobilní kontaktní číslo k doplnění či aktualizaci. V případě, že jste zaměstnancem / zaměstnankyní rektorátu, kontaktujte celoškolského systémového integrátora. Přehled naleznete v seznamu Systémoví integrátoři.

3. Podezřelé předměty a osoby

• nezapadá do rutiny okolí,
• nemá zřejmého majitele,
• je umístěn na rizikovém místě z pohledu místa a času.

Mezi hlavní zásady zacházení s takovým předmětem patří:

• Nesahat a neotvírat takový předmět!
• Pokusit se zjistit majitele v okolí - rozhlédnout se, zeptat se.
• Informovat o takovém předmětu na krizové informační lince 224 09 5555, případně Policii ČR na lince 158.
• Nezkoumat předmět před příchodem či příjezdem příslušné zasahující jednotky.
• Snažit se odklonit ostatní osoby do bezpečí.

Takovým předmětem může být i poštovní zásilka, jejíž podezřelost se projevuje následujícími charakteristikami:

Za podezřelou osobu lze označit toho, kdo:

• jeví neobvyklý zájem o akci, účastníky, bezpečnost, zákoutí,
• je výrazně nervózní, vyhýbá se očnímu kontaktu, vykazuje symptomy stresu,
• je nedůvěryhodný při komunikaci, což se projevuje lhaním, vyhýbavostí, nervozitou,
• nezapadá svým vzezřením ve smyslu oblečení, zavazadla apod., 
• je příliš dominantní či agresivní - řev, vrážení do věcí nebo lidí.

V takovém případě:

• si ujasněte, co přesně Vám přijde podezřelé a proč,
• pokud máte obavu z útoku, připravte se na obranu,
• nahlaste danou osobu na krizové informační lince 224 09 5555, případně Policii ČR na lince 158.

4. Útok ozbrojeného útočníka

Jak se budeme chovat při útoku aktivního útočníka – střelce? Představte si, že jste na místě útoku, kde ozbrojený útočník střílí na všechny kolem s úmyslem zabít co nejvíce lidí. Vaším úkolem je přežít.

Počítejte s tím, že pokud tato situace nastane, nebudete připraveni. Útok aktivního střelce je vždy náhlý a překvapující. Naprosto vybočuje z běžných životních situací.

Dostanete se do situace, ve které jste pravděpodobně nikdy nebyli. Uvědomte si prosím, že následující informace Vám i dalším lidem mohou zachránit život. 

Místo útoku je zpravidla spojeno s motivem útoku – pomsta za ztrátu zaměstnání, vyloučení ze studia, dlouhodobé psychické nebo fyzické příkoří, smrt blízké osoby, sousedské vztahy, rasová nesnášenlivost, sociální vyloučení, finanční tíseň, politické a náboženské přesvědčení apod. Nejvíce jsou ohrožené měkké cíle tj. místa s vysokou koncentrací osob a nízkou mírou zabezpečení:

• společenské nebo sportovní akce,
• kina a divadla,
• kostely,
• úřady,
• sportovní zařízení – aquaparky, zimní stadiony apod.,
• nemocnice,
• školy,
• nádraží, stanice metra apod.,
• obchodní centra atd.

Aktivní střelec je ozbrojená osoba (zpravidla muž), která útočí střelnou nebo jinou zbraní na další osoby s úmyslem zabít co nejvíce lidí.

Útočník na sebe může upoutat Vaši pozornost podezřelým chováním, nervozitou apod.

Ve většině případů:

1. Způsob, místo a čas útoku je předem naplánováno.
2. Útočník používá střelné zbraně – pistole, revolvery, samonabíjecí pušky nebo samopaly. Možné je použití motorových vozidel (Olga Hepnarová, která v roce 1973 v Praze úmyslně najela nákladním automobilem na tramvajovou zastávku a zabila 8 lidí) nebo výbušnin.
3. Útočník nevyjednává.
4. Cílem jsou obvykle náhodní lidé, je ale možné záměrné vytipování obětí.
5. Útočník nepočítá s tím, že by přežil. Často končí sebevraždou. Jeho chování odpovídá tomu, že nemá již co ztratit.

5. Strategie UTEČ - SCHOVEJ SE – BOJUJ!

Ve spolupráci FBI (Federal Bureau of Investigation) a DHS (U.S.Department of Homeland Security), na základě rozborů konkrétních případů a v souladu se strategií stresového managementu vznikla strategie UTEČ – SCHOVEJ SE – BOJUJ.

Představuje návod či doporučení, jak se v případě útoku chovat. Je to výčet kroků (step by step) jejichž pořadí je velmi důležité a jejich provedení s klidnou myslí, jasným plánem a bez otálení může zachránit život. Důležité je pochopit, že není třeba provést všechny prvky UTEČ – SCHOVEJ SE – BOJUJ, ale operativně vybrat nejvhodnější možnost a tu s plným nasazením okamžitě provést.

Základní pravidla pro přežití útoku:

1. Pokud je to jen trochu možné, opusťte co nejrychleji místo útoku – UTEČ!
2. Pokud to nejde, ukryjte se a zabezpečte místo úkrytu, jak je to jen možné – SCHOVEJ SE!
3. Pokud se dostanete do kontaktu s útočníkem, bojujte o život – BOJUJ!
   
   

V souvislosti s rozhodnutím, zda utíkat, či se schovat, vyvstává neméně podstatná otázka, a to, zda tak učinit směrem dovnitř, tj. ukrýt se v bezpečnější místnosti, nebo ven, tj. únikovými východy.

DOVNITŘ x VEN

Konečné rozhodnutí se musí odvíjet od skutečnosti, zda dokážete rozpoznat, kde se útočník nachází, zda je sám, jakým směrem se pohybuje, resp. zda je Vám vůbec některá z těchto informací dostupná.

Zejména ve chvíli, kdy nemáte informaci o poloze a počtu útočníků, bývá strategie DOVNITŘ efektivnější. Ostatně, i strategie VEN požaduje, abyste si i nadále počínali opatrně, drželi se co nejblíže stěn a nevycházeli, pokud možno, na volná prostranství.

Volejte policii – 158, pouze pokud je to bezpečné

1. Volejte, pouze pokud na sebe neupozorníte a nepřivedete do nebezpečí sebe ani další osoby.
2. Mluvte klidně, srozumitelně a jasně.
3. Řekněte, kdo jste, kde jste a jaká je situace v místě útoku.
4. Pokud to víte, popište útočníka – počet, výzbroj, vzhled.
5. Hovor ukončete až na pokyn operačního důstojníka. Pokud musíte hovor ukončit z bezpečnostního důvodu, nezavěšujte, aby operační důstojník mohl naslouchat.

5.1. DOVNITŘ x VEN

Nacházíte se ve Vencovského aule. Útočník se blíží ze směru od šatny v NB. Jakým směrem opustíte budovu? Nebo zůstanete schovaní ve VA? Přetáhněte ikonu postavy do oblasti odpovídající Vašemu rozhodnutí a zkontrolujte svou volbu tlačítkem Zkontrolovat.

Nacházíte se v posluchárně RB101. Slyšíte křik a střelbu odehrávající se uvnitř budovy před posluchárnou, ale nelze identifikovat směr pohybu útočníka. Jak se zachováte, resp. jakým směrem se vydáte? Přetáhněte ikonu postavy do oblasti odpovídající Vašemu rozhodnutí a zkontrolujte svou volbu tlačítkem Zkontrolovat.

Nacházíte se ve své kanceláři ve druhém patře NB. Slyšíte křik a střelbu, ale nelze určit přesné místo či patro, odkud tyto zvuky pochází. Jak se zachováte, resp. jakým směrem se vydáte? Nebo zůstanete v kanceláři? Přetáhněte ikonu postavy do oblasti odpovídající Vašemu rozhodnutí, pokud je Vaší volbou setrvání v kanceláři, ikonu nepřesouvejte a zkontrolujte tlačítkem Zkontrolovat.

5.2. UTEČ!

Pokud máte možnost uniknout z místa útoku a dostat se do bezpečné vzdálenosti, využijte ji!

1. Nejdříve si svůj plánu úniku promyslete, uklidněte se a představte si únikovou cestu.
2. Zbavte se všeho, co dělá při pohybu hluk – klíče, podpatky...
3. Pokud máte možnost úniku, utečte. Dostaňte se do bezpečné vzdálenosti od útočníka.
4. Osobní věci nechte namístě, neberte je s sebou. Důležité je zachránit si život.
5. Při úniku varujte další osoby před vstupem do nebezpečného prostoru a pomozte jim s únikem.
6. Jakmile jste v bezpečí volejte policii – číslo 158.
7. Neposkytujte první pomoc zraněným. Jakmile dorazí záchranáři, postarají se o ně.
8. Poslouchejte odkud přicházejí výstřely a snažte se těmto místům vyhnout.
9. Pohybujte se přikrčení, využívejte všech možných krytů, nepohybujte se po prostředku ale při stěnách.
10. Pokud potkáte při úniku zasahující policisty, zvedněte ruce a chovejte se klidně, aby si Vás nespletli s útočníkem.
11. Nezůstávejte v blízkosti budovy, ale dostaňte se do bezpečné vzdálenosti.

Úkol 

Představte si, že budete utíkat z místa, kde se momentálně nacházíte. Naplánujte si trasu.

Znáte dobře budovy, ve kterých se nejčastěji nacházíte? Připomeňte si únikové cesty, východy a místa pro řešení mimořádných situací v prostorách VŠE, které jsou Vám představeny v povinných školeních požární ochrany a bezpečnosti práce, dostupných zde v Moodle v sekci Školení.

Víte například o těchto únikových východech z Italské budovy pod AK VŠE, z nichž vyjdete do prostoru mezi IB/RB a NB?

Při vyhlášeném poplachu se automaticky otevřou vstupní turnikety u vchodu do Italské budovy a únikové východy, které jsou v normálním režimu uzavřené. 

Pamatujte také na to, že v momentě krizové situace a vyhlášeného poplachu nelze použít výtahy, které nejsou označeny jako evakuační. 

5.3. SCHOVEJ SE!

Pokud není únik možný, schovejte se.

1. Nalezněte co nejrychleji vhodné místo k ukrytí. Opusťte otevřené prostory, chodby, haly a úkryt vyhledejte mimo tato místa. Ukryjte se tak, abyste snížili možnost zásahu.
2. Chovejte se tiše. Vypněte vyzvánění u Vašeho mobilního telefonu.
3. Zamkněte nebo zablokujte dveře, například židlí. Zabarikádujte se těžkými předměty, jako jsou kopírovací stroje nebo nábytek.
4. Vypněte zdroje hluku a světla (rádia, projektory, monitory apod.).
5. Neukrývejte se přímo za dveřmi. Útočník může střílet skrz dveře. Schovejte se za pevné předměty.
6. Vyberte si úkryt, ze kterého můžete útéct.
7. Pokud to je možné a situace to dovoluje, volejte pomoc – číslo 158.

Úkol

Kde byste se ukryli, kdyby útočník zaútočil právě v tomto okamžiku? Jak byste zajistil(a) místo úkrytu?

POZOR!

Při snaze o úkryt je třeba pamatovat na určitá technická omezení, jakými je způsob otevírání dveří v učebnách, které jsou z bezpečnostně-požárních důvodů směrovány ven z učebny. Blokování dveří nábytkem aj. předměty v takovém případě neposkytuje ochranu před útočníkem. Pokud není jiné možnosti, zásada zní zajistit takové dveře proti otevření např. kabelem či páskem. 

POZOR!

Obdobně je třeba brát na zřetel možnosti zamknutí učebny. Zatímco v případě kanceláří se automaticky předpokládá uzamykatelnost, učebny zpravidla zámkem vybaveny nejsou. Tato skutečnost je dalším z bodů probíhající analýzy infrastrukturní vybavenosti. Není také vhodné schovávat se v prosklených učebnách či otevřených prostorech, z nichž je vždy doporučováno hledat cestu úniku.

5.4. BOJUJ!

Pokud se dostanete do blízkého kontaktu s útočníkem a není možné utéct nebo se ukrýt, bojujte.

1. Zaútočte agresivně.
2. Jako zbraň použijte cokoliv, co zvýší Vaše šance na úspěch – hasící přístroj (při jeho použití směřujte hasivo na hlavu), židle, násadu od koštěte…
3. Vrhejte na útočníka předměty, miřte na hlavu. Volte těžké předměty, které je možné házet.
4. Útočník Vás neušetří. Nevyjednávejte, neproste o slitování.
5. Při boji hlasitě křičte.
6. Pokud je vás víc, vždy zaútočte hromadně a najednou.
7. Pokud jste útočníka zneškodnili, neberte do rukou jeho zbraň, policie by si Vás s ním mohla splést. Odkopněte zbraň opatrně do bezpečné vzdálenosti. Volejte hlasitě o pomoc.

Úkol

Co byste v tomto okamžiku mohli použít jako zbraň? Rozhlédněte se kolem sebe a najděte předměty, které můžete házet i předměty, které můžete použít jako kontaktní zbraň.

6. Když na místo útoku dorazí policie

Se zasahujícími jednotkami se můžete do kontaktu dostat ještě během “řádění” aktivního střelce, nebo až ve chvíli, kdy je zneškodněn, nebo místo útoku opustil. Důležité je, aby si Vás nespletli s útočníkem. Předpokládejte, že určitou dobu potrvá, než policie dorazí na místo útoku. 

Řiďte se následujícími zásadami.

1. Zachovejte klid a řiďte se instrukcemi policie.
2. Poskytněte policii potřebné informace.
3. Nezasahujte policistům do práce.
4. V okamžiku setkání s policií držte ruce tak, aby byly vidět.
5. Nekřičte a zdržte se divoké gestikulace.
6. Úkryt opusťte až na pokyn policie nebo pokud máte 100% jistotu, že již útok skončil.

Pokud by vyvstala taková potřeba, Váš stav a bezpečnostní situace to dovolovaly, tzn. bylo by naprosto zřejmé, že Vám již nehrozí jakékoliv nebezpečí, a bylo by to v souladu s příkazy zasahujících jednotek, buďte připraveni poskytnout první pomoc těm, kteří ji potřebují.

Dokázali byste poskytnout první pomoc? Připomeňte si zásady, které jsou Vám představeny v povinném školení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Naleznete jej zde v Moodle v sekci Školení.

7. Jak se s útokem vyrovnat

Pokud přežijete útok aktivního střelce či jiný bezpečnostní incident, máte životní zkušenost, se kterou je velmi těžké se vypořádat. Zažil(a) jste traumatizující událost, která na Vaší psychice nutně musela zanechat hluboké stopy. Prvotní reakcí na traumatizující událost je stres, který může přetrvávat i několik dní po útoku.

Možné fyzické následky traumatu:

• únava,
• špatný spánek,
• noční můry,
• problémy se soustředěním,
• žaludeční vředy a jiné zdravotní obtíže.

Psychické následky traumatu:

• výkyvy nálad,
• pocit bezmoci,
• smutek,
• podrážděnost,
• agrese.

Kdy vyhledat odbornou pomoc:

• nejste schopni vykonávat běžné činnosti doma ani v práci,
• přestože uplynula dlouhá doba od útoku, stále se necítíte dobře,
• izolujete se od dalších lidí,
• trpíte depresemi,
• uvažujete o sebevraždě,
• trápí Vás noční můry a děsivé vzpomínky.

VŠE Vám nejen v těchto případech nabízí odbornou psychologickou pomoc zajišťovanou Akademickým centrem, resp. Akademickou psychologickou poradnou.

Konzultace jsou poskytovány v českém i anglickém jazyce a můžete se na ně přihlásit přímo v registračním systému na stránkách poradny.

Na těchto stránkách naleznete rovněž odkazy na další odborná zařízení poskytující non-stop pomoc.

V článku na intranetu Akademická psychologická poradna podrobněji shrnuje jednotlivé kategorie psychických problémů a možnosti jejich řešení.